Než si začal Tomáš Hudera říkat Boleslavský písničkář, ušel kus cesty, jež byla lemována hudbou. Stejně jako pro mnoho jiných malých dětí byla i pro něho první zkušeností s hudebním nástrojem sopránová zobcová flétna. Ta v jeho srdci ale hluboký otisk nezanechala. Po několika letech snahy o sžití se s nástrojem dechovým se nakonec rozhodl pro změnu v podobě strun – kytaru. Tohle už byla láska, které zůstal věrný dodnes.
Tomášovým velkým učitelem hry na klasickou kytaru byl na ZUŠ v Mladé Boleslavi pan Alexandr Visič, který jej vedl od úplných počátků po mnoho dalších let. Vedle španělky experimentoval Tomáš nějaký čas i s kytarou elektrickou, ale brzy zjistil, že to není jeho hudební šálek kávy. Kromě kytary ho však zajímal i zpěv, a proto začal navštěvovat hodiny klasického zpěvu u ředitele ZUŠ Mladá Boleslav, pana Kamila Šádka. Díky této průpravě se stal členem amatérského souboru Black Velvet, s nímž nastudoval muzikál Daniela Landy Krysař. Během dvou let účinkování v souboru odehrál v hlavní roli jako krysař přibližně deset vystoupení – zejména v pražském Klubu Mlejn.
Načerpané hudební zkušenosti pomohly Tomáši Huderovi v jeho další roli – tentokrát už ne na prknech divadla, ale za katedrou. Dva a půl roku působil jako učitel hudební nauky na základní škole v Benátkách nad Jizerou. Školní sbor, který na škole založil, si jeho členové velice oblíbili.
Postupem času se Tomáš skládáním vlastní hudby a vlastních textů začal profilovat jako písničkář. Velice významným okamžikem v jeho hudebním životě bylo setkání s vynikajícím houslistou (Two Voices) Vladimírem Iljičem Pecháčkem, který ho začal doprovázet na většině vystoupení. Zajímavostí těchto vystoupení Tomáše a Vladimíra je fakt, že spolu nikdy nezkoušeli. Jejich souhra je založena na Vladimírově odečítání akordů z Tomášova hmatníku a jeho okamžité improvizaci. V případě, že Tomáš vystupuje bez Vladimíra, doprovází svou kytaru (klasickou „šestistrunku“ hodlá v budoucnu doplnit „dvanáctistrunkou“) ještě hrou na foukací harmoniku.
Častým hostem na vystoupeních Boleslavského písničkáře Tomáše Hudery je jeho bratr Martin, jehož texty tvoří část Tomášova hudebního repertoáru. Martin v roli hosta vystupuje zpravidla jako recitátor nezhudebněných básní vlastní tvorby. Přesto, že má rovněž zkušenosti zejména s hudebními dechovými nástroji (flétny, saxofon, foukací harmonika) a dva roky byl členem studentské hudební skupiny, dává přednost tvorbě literární. Vedle spolupráce s Tomášem se jeho literární snaha ubírá směrem k básnické tvorbě pro děti.
Dalším hostem, který Tomáše Huderu doprovází je houslista Vladimír Iljič Pecháček, který je členem tria Two Voices a jehož velkým vzorem je ruský skladatel Petr Iljič Čajkovskij. Několik let hrál v Originálním pražském synkopickém orchestru. Později ho však zlákala jiná muzika, a tak se začal věnovat lehčím žánrům. Kromě hudby Vladimíra naplňuje práce se slovy. Dříve působil jako zprávař a dopravní komentátor v různých rádiích. V současné době ho můžete zahlédnout v ranním vysílání ČT1, kde informuje o aktuální dopravní situaci na českých silnicích.
Domovskými scénami Tomáše Hudery, v téhle chvíli už Boleslavského písničkáře Tomáše Hudery, jsou mladoboleslavská restaurace Rybka a Kavárna literární v tomtéž městě. Repertoár je tvořen písněmi, jejichž hudba je bez výjimky dílem zmíněného písničkáře. Texty jsou pak z velké části rovněž vlastní, doplněné o texty Tomášova bratra Martina a několik básní Charlese Baudelaira, přeložených českými básníky. Vedle písňové tvorby připravuje Tomáš hudebně-dramatický projekt o Charlesi Baudelairovi, jemuž je věnována jiná část této webové stránky.